Farma Basařovi: jak rodina vrátila život hospodářství pod Krkonošemi

Tento článek vychází z rozhovoru, který s Honzou Basařem natočil kanál Venkovský kocour. Video doporučujeme zhlédnout celé – záběry z farmy řeknou víc než tisíc slov.

Pod Krkonošemi, s výhledem na Černou horu, hospodaří rodina Basařových už po několik generací. Jejich příběh není jen o chovu krav nebo o prodeji masa. Je to příběh o tom, jak se z dvanácti vydojených krav a zdevastovaného státního statku dá za třicet let vybudovat moderní rodinná farma, která si vyrábí vlastní energii, zpracovává vlastní maso a stará se o krajinu kolem sebe.

Začátek: dvanáct krav a zničený dvůr

Prarodiče Basařových začali hospodařit v pohraničí krátce po druhé světové válce. V roce 1953 jim ale komunistický režim majetek odebral, rodinu donutil vstoupit do JZD a hospodářství proměnil ve státní statek. Rodina směla na místě alespoň zůstat bydlet, a tak měla svůj dvůr stále na očích – i když rok od roku víc chátral.

Po roce 1989 se rodiče dnešní generace pustili do obnovy. Začínali doslova od nuly: restituce znamenala dvanáct vydojených krav ze státního statku. Synové se po školách jeden po druhém vraceli domů, často s nejistotou, jestli je farma všechny uživí. Postupným pachtem půdy a rozšiřováním činností se ale podařilo hospodaření nejen udržet, ale i rozjet naplno.

Těžké rozhodnutí: konec mléka, začátek masného skotu

Zlom přišel v roce 2006. Cena mléka spadla na zhruba sedm korun za litr a každodenní dřina u dojnic – brzká rána, večery ve chlévě, žádné volno – přestávala dávat smysl. Rodina se proto rozhodla pro velmi citlivý krok: prodala celé stádo zhruba šedesáti dojnic a koupila masný skot.

Vsadila na plemeno Aberdeen Angus, které má klidnou povahu, lépe se s ním manipuluje a dává mramorované, šťavnaté maso ideální na steaky. Dnes mají Basařovi okolo 250 kusů skotu. U býků počítají s dlouhým cyklem rok a půl až dva roky, takže poptávku po mase musí odhadovat dopředu a podle toho průběžně ladit skladbu stáda. Zvířata vozí na porážku do Vrchlabí, maso se pak vrací do vlastní bourárny.

Vlastní energie z bioplynové stanice

Místo aby zůstali jen u chovu, hledali Basařovi další směr. V roce 2007 začali projektovat a v roce 2008 postavili vlastní bioplynovou stanici – jednu z nejmenších rodinných svého druhu v republice, s výkonem 250 kW. Funguje dodnes, už osmnáctým rokem.

Princip je jednoduchý: do stanice se denně dávkuje materiál, ten kvasí, vzniká bioplyn a ten pohání kogenerační jednotku. Ta vyrobí kolem 250 kW elektřiny a 232 kW tepla. Teplo vytápí penzion, chladí maso a ohřívá zázemí i obytné budovy, elektřinu farma spotřebuje a přebytky prodá do sítě. Co zbyde, není odpad: digestát se vrací na pole jako hnojivo bohaté na dusík, fosfor a draslík. Koloběh živin se tak uzavírá přímo na farmě.

Maso pod vlastní kontrolou

Dlouho Basařovy trápilo, že vykrmená zvířata odcházela jako zástavový dobytek do zahraničí – třeba do Turecka nebo Chorvatska – bez přidané hodnoty pro farmu. Rozhodli se proto maso zpracovávat sami a vybudovali bourárnu na hovězí, zvěřinu i ryby.

Velkou váhu klade rodina na zrání. Maso nejprve odleží, pak zhruba 21 dní zraje po navakuování a nakonec ještě asi měsíc dozrává v prodejních automatech při teplotě kolem 2 °C. Díky tomu se kvalitou vyrovná i dováženému masu, které dozrává během dlouhé přepravy. Hlavní výhoda je ale jinde: Basařovi mají pod kontrolou celý řetězec od zvířete na pastvině až po balíček, který si odnese zákazník.

Masomaty a e-shop: maso 24 hodin denně

Aby se přiblížili zákazníkům, přivezli Basařovi do Česka koncept prodejních automatů na maso – tzv. masomatů. Inspirovali se v Německu, Nizozemsku a Rakousku. Na farmě mají jeden automat, ve Vrchlabí pak provozují automatovou prodejnu se čtyřmi až pěti automaty. K tomu funguje e-shop, kde si zákazník objedná dopředu a vyzvedne připravený balíček.

Výhodou je nepřetržitý provoz: maso koupíte i pozdě večer nebo o víkendu, třeba když vás napadne grilovat. Daní za pohodlí je menší osobní kontakt – pro spoustu lidí je to ale spíš plus, protože nakupují v klidu a bez tlaku.

Penzion, zvířata a život na statku

Vlastní energie otevřela dveře i agroturistice. Od roku 2016 provozují Basařovi penzion s asi 26 lůžky. Sami přiznávají, že po ubytování původně netoužili – chtěli hlavně hospodařit. Bez diverzifikace ale dnes podle nich zemědělství dlouhodobě neudržíte; samotná pšenice nebo řepka neuživí.

Penzion proto není jen nocleh. Hosté se potkají se zvířaty z malého farmního „zoo“ – mini ovce, mini koza, poníci, koně, prasata, lama, osel, králíci i slepice. Pro rodiny s dětmi je to zážitek, ne jen přespání.

Půda jako spojenec: regenerativní zemědělství

V posledních letech změnili Basařovi i způsob, jakým hospodaří na poli. Přešli na regenerativní zemědělství: neorají, pěstují pestré plodiny a meziplodiny a půdu nenechávají holou. V Česku jde stále o málo známý směr a přechod byl náročný hlavně v hlavě – člověk musí postupu uvěřit a hodně se učit od zahraničních kolegů.

Krátkodobě je systém pracnější, dlouhodobě ale omezuje erozi, šetří naftu a chrání strukturu půdy. Po čtyřech až pěti letech vypadají jejich pole přesvědčivě.

Když se kvůli novému způsobu hospodaření začaly množit myši, nesáhli Basařovi jen po chemii. Postavili kolem polí pětimetrová bidýlka pro dravce, rozdělili pozemky biopásy (inspiraci našli u Ericha Vodňanského) a rozmístili ptačí budky, které jim vyrobil truhlář a zároveň ornitolog. Výsledkem je nejen méně hlodavců, ale i víc včel, motýlů a hmyzu – tedy živější a stabilnější krajina.

Co drží celou farmu pohromadě

Za vším stojí rodina. Vedle zhruba čtyř zaměstnanců se na chodu farmy podílí přibližně osm lidí z rodiny: rodiče, kteří hospodaření obnovili, tři bratři, jejich manželky a postupně i děti. Každý má svou roli a ráno ví, co má dělat. Větší rodina má i jednu nečekanou výhodu – dokážou se zastoupit, takže si může i sedlák občas dovolit dovolenou.

Na kopci nad farmou postavila rodina v roce 2022 kapličku svatého Izidora, patrona rolníků, jako poděkování za třicet let svobodného hospodaření. Je to symbol toho, oč Basařovým jde: zanechat po sobě něco trvalého – lepší půdu, opravené budovy a fungující farmu, na kterou mohou navázat další generace.

Proč to celé dává smysl

Příběh Farmy Basařovi ukazuje, že budoucnost venkova nestojí na jediné věci. Stojí na poctivé práci, rodinné soudržnosti, ochotě zkoušet nové věci a na odpovědnosti k půdě i místu, kde lidé žijí. Maso z vlastního chovu, vlastní energie, zpracování pod jednou střechou i péče o krajinu – to všechno dohromady dává model, který má smysl podpořit pokaždé, když si vybíráte, kde nakoupíte.